Ing. Lucie Humeni
V souvislosti moderního managementu koní se často setkávám v praxi s otázkou, zda je vhodné podávat seno prostřednictvím sítí nebo je lepší ho ponechat volně na zemi. Odpověď není univerzální – závisí na více aspektech, a to zdravotním stavu koně, celkovém režimu stáje i výběhu apod. Tento článek píši s cílem shrnout vědecké poznatky a zároveň zkušenosti z praxe, aby vám třeba pomohl s rozhodnutím, jak seno předkládat.
Fyziologické a behaviorální aspekty krmení
Kůň je evolučně přizpůsoben trávit většinu dne prohledáváním pastviny, kde postupně a relativně pomalu přijímá malé množství objemové píce. Když ho necháme žít ,,přirozeně‘‘ žvýkáním sena nebo trávy, tráví tak až 14 hodin denně, a právě tak dlouhý, pomalý příjem potravy je zásadní pro zdraví trávicího traktu a je to také prevence proti stereotypnímu chování.
Předkládání sena na zem lépe napodobuje přirozený způsob příjmu, kdy má kůň během příjmu hlavu směrem dolů. Tento úhel usnadňuje žvýkání, podporuje tvorbu slin, zajišťuje lepší průchod potravy jícnem a zároveň snižuje napětí krčních svalů a podporuje správné postavení dýchacích cest.
Proč jsou sítě na seno využívány?
Hlavní motivace pro použití sítí je nejčastěji snížení hnoje a ekonomická efektivita. Sítě významně snižují množství sena, které koně rozhází a nepřijmou. V praxi lze pozorovat snížení hnoje až o více než polovinu, což může znamenat významné ušetření nákladů.
Vědecké studie také potvrzují, že menší oka sítí zpomalují rychlost příjmu krmiva a tím prodlužují dobu, kterou kůň věnuje žvýkání. Je prokázáno, že sítě s malými oky se senem prodlužují dobu příjmu sena. To může být výhodné u koní s tendencí k obezitě nebo trávicím potížím, kde pomalé a rovnoměrné přijímání krmiva pomáhá snížit riziko metabolických poruch a žaludečních vředů.
Kdy je lépe seno nechat volně?
Konzumace sena ze sítí u mnoha koní mění přirozenou polohu hlavy a krku, protože kůň musí hlavu často vytaženou nebo napnutou dopředu, aby se dostal ke každému kousku sena. Tento nepřirozený úhel zatěžuje krční a ramenní svaly a ovlivňuje biomechaniku žvýkání, což může snižovat efektivitu rozmělňování krmiva a tvorbu slin. Slinné žlázy totiž uvolňují enzymy a zásadité složky, které neutralizují žaludeční kyseliny. Při nedostatečné produkci slin se zvyšuje riziko žaludečních problémů a poruch trávení.
Současně tato poloha ovlivňuje i dýchací systém. Úhel hlavy a krku mění postavení hrtanu a průdušnice, což může omezovat proudění vzduchu, zvyšovat odpor při nádechu a zhoršovat ventilaci plic. U koní s již existujícími respiračními potížemi to může zhoršit jejich dýchací komfort a bezpečnost při krmení. Navíc, při tahání sena ze sítí existuje vyšší riziko, že se malý kousek dostane do dýchacích cest, což u citlivých jedinců může způsobit vdechnutí krmiva a kašel.
Proto u koní s muskuloskeletálními obtížemi (bolesti zad, ztuhlost,..), problémy se zuby, omezenou žvýkací efektivitou nebo respiračními problémy bývá volně položené seno mnohem bezpečnější a fyziologičtější volbou. Umožňuje přirozenou polohu hlavy, optimální tvorbu slin, správnou funkci hrtanu a bezpečné proudění vzduchu, čímž podporuje zdravé trávení i komfort dýchání.
Jak bezpečně a efektivně používat sítě?
Pokud se rozhodnete síť použít, je důležité správně zvolit velikost ok.
Síť by měla být ideálně zavěšena tak, aby koni umožnila přijímat seno s přirozenou polohou hlavy, což snižuje namáhání krku, zad a zároveň podporuje správnou funkci hrtanu a dýchacího systému. Materiál by měl být odolný, vhodně opatřen bezpečnostním prvkem, který umožní uvolnění při náhlém zachycení koně. Takto správně zvolená a umístěná síť umožňuje zpomalit příjem krmiva, snížit odpad a současně minimalizovat rizika pro koně.
Závěr
Abych to shrnula na závěr, dle mého názoru sítě na seno nejsou žádná „zázračná pomůcka“, ale ani vyloženě škodlivý způsob krmení. Jejich vhodnost závisí na individuálních potřebách koně. Z pohledu fyziologie a chování je nejblíže přirozenému krmení stále volné seno na zemi, avšak správně zvolená a bezpečně umístěná síť může být za mě dobrou pomůckou a vhodnou volbou právě třeba při kontrolovanějším příjmu sena.
Zdroje:
1. Longland, A.C. et al., 2014. The Effect of Hay Net Design on Rate of Forage Consumption When Feeding Adult Horses. Journal of Equine Veterinary Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 18. 1. 2026.
2. The use of hay nets and slow feeders as feeding methods in horse management: A semi-systematic review. PubMed Abstract. Citováno: 18. 1. 2026.
3. DeBoer, M. et al., 2024. Effect of hay nets on horse bodyweight, body condition score, hay usage, and dental health in mature adult horses. Journal of Equine Veterinary Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 18. 1. 2026.
4. Hodgson, S. et al., 2022. Posture and Pull Pressure by Horses When Eating Hay or Haylage from a Hay Net Hung at Various Positions. Animals (Basel). Online. MDPI. Citováno: 18. 1. 2026.
5. Feeding time in horses provided roughage in different combinations of haynets and on the stable floor. Applied Animal Behaviour Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 18. 1. 2026.