ENERGYS

ELEKTROLYTY U KONÍ, KDY JE SKUTEČNĚ POTŘEBUJÍ?

Ing. Lucie Humeni

Elektrolyty jsou u koní často spojovány s výživou sportovních koní. Znamená to, že by měl elektrolyty dostávat každý kůň po každém tréninku? Ne. Potřeba elektrolytů se odvíjí především od množství vody a minerálních látek, které kůň ztrácí potem. U koně v lehké práci, který se prakticky nepotí a má vyváženou krmnou dávku, nemusí být speciální elektrolytový doplněk vůbec potřeba. Naopak při intenzivním nebo dlouhotrvajícím výkonu, zejména v teplém a vlhkém počasí, mohou být ztráty velmi významné.

Co jsou elektrolyty a proč je kůň potřebuje?

Elektrolyty jsou minerální látky, které se v tělesných tekutinách nacházejí ve formě iontů. Mezi nejvýznamnější patří především sodík (Na), chlor (Cl) a draslík (K), dále také hořčík (Mg) a vápník (Ca). Podílejí se na celé řadě základních funkcí organismu – například na udržování rovnováhy tekutin, nervovém přenosu a správné funkci svalů. Sodík je zároveň významným regulátorem objemu extracelulární tekutiny a společně s chloridem hraje důležitou roli v hospodaření s vodou. Pro koně je důležité především to, že elektrolyty ve velkém množství ztrácí potem. Koňský pot obsahuje podstatně více elektrolytů než lidský pot a při vysoké intenzitě pocení mohou být ztráty značné. V koňském potu převažuje chlorid, následovaný sodíkem a draslíkem. Proto není správné vnímat elektrolyty pouze jako „minerály pro sportovní koně“. Jsou nezbytnou součástí normálního fungování organismu každého koně. Rozdíl je v tom, kolik jich konkrétní kůň potřebuje doplnit.

Kdy kůň elektrolyty skutečně ztrácí?

Největší ztráty vznikají při pocení. Množství potu přitom ovlivňuje několik faktorů:

§  intenzita a délka práce,

§  okolní teplota,

§  vlhkost vzduchu,

§  individuální schopnost koně se potit,

§  úroveň trénovanosti a aklimatizace,

§  případně také podmínky při přepravě.

V horkém a vlhkém počasí se kůň může potit výrazně více než při stejné práci v chladnějších podmínkách. Vysoká vlhkost navíc zhoršuje odpařování potu z povrchu těla, a tím i schopnost koně odvádět teplo. To je důvod, proč nelze potřebu elektrolytů určit pouze podle toho, jak dlouho kůň pracoval. Stejných 60 minut práce může znamenat úplně jinou zátěž v listopadu a v horkém srpnovém dni. U koní v delší a intenzivní práci mohou být ztráty vody potem velmi vysoké. Při vytrvalostní práci v horkých podmínkách byly popsány ztráty vody řádově v desítkách litrů za hodinu. Se ztrátou vody přitom dochází také ke ztrátám sodíku, chloridu a draslíku.

Stačí sůl, nebo jsou potřeba elektrolyty?

Tady je důležité rozlišit běžnou potřebu sodíku a doplnění elektrolytů po výrazném pocení. Pro mnoho koní může být základem dostatečný přísun soli (chloridu sodného, NaCl) v krmné dávce nebo ve formě volně dostupné soli. To je důležité zejména proto, že běžné krmné suroviny nemusí vždy poskytovat dostatek sodíku. Při výrazném pocení však kůň neztrácí pouze sodík. Ztrácí také chlorid, draslík a v menším množství další elektrolyty. Proto může být při dlouhé nebo intenzivní práci vhodnější komplexní elektrolytový doplněk, jehož složení odpovídá charakteru ztrát potem. Zároveň ale neplatí, že čím více elektrolytů, tím lépe. Smyslem suplementace není „dostat do koně co nejvíce minerálů“, ale nahradit významnou část toho, co skutečně ztratil.

Který kůň tedy elektrolyty potřebuje?

Kůň v lehké práci:

Kůň, který pracuje krátce a v nízké intenzitě a během práce se výrazně nepotí, obvykle nepotřebuje speciální elektrolytový přípravek po každém tréninku. Základem je kvalitní krmná dávka, dostatek vody a zajištění odpovídajícího příjmu sodíku. U takového koně může být pravidelné podávání koncentrovaných elektrolytů zbytečné.

Sportovní kůň:

U sportovního koně už je situace jiná. Pokud při tréninku dochází k výraznému pocení, ztráty vody a elektrolytů rostou. To platí ještě více při delších trénincích, závodech nebo v horkém počasí. Výzkum ukazuje, že u pracujících koní jsou ztráty a retence sodíku a draslíku vyšší než u koní v klidu, což souvisí především s vyššími ztrátami potem. U těchto koní je proto vhodné řešit elektrolyty jako součást celkové strategie hydratace, nikoliv jako samostatný „výkonový doplněk“.

Koně pracující dlouhodobě v horku (např. sportovní kůň v letních měsících):

Právě zde má suplementace elektrolyty největší význam. Při dlouhodobém pocení mohou ztráty elektrolytů překročit množství, které kůň během dne přijme krmivem. Studie sledující koně v teplých podmínkách ukázaly výrazně vyšší ztráty sodíku, draslíku a chloridu oproti práci v chladnějším prostředí. U těchto koní je proto potřeba věnovat pozornost nejen samotnému množství elektrolytů, ale také načasování jejich podání a současnému příjmu vody.

Elektrolyty bez vody nedávají smysl

Jednou z nejčastějších chyb je vnímat elektrolyty odděleně od hydratace. Elektrolyty pomáhají udržovat rovnováhu tělesných tekutin, ale jejich podání bez dostatečného příjmu vody problém nevyřeší. Pro správné využití elektrolytů je proto zásadní, aby měl kůň neustále dostupnou čistou vodu. Při podávání elektrolytů je třeba počítat s tím, že jejich koncentrace ovlivňuje také rychlost vyprazdňování žaludku a absorpci vody ve střevě.

. U sportovních koní je proto vhodné příjem vody a elektrolytů plánovat společně. Kůň by navíc měl být na příjem vody s elektrolyty postupně zvyklý ještě před závodem nebo náročným výkonem.

Kdy elektrolyty zařadit?

Neexistuje jedno univerzální pravidlo typu „elektrolyty vždy po práci“. Správné načasování závisí na délce a intenzitě výkonu a na množství ztraceného potu. U koní, u kterých se očekává výrazné pocení, může být vhodné podání elektrolytů již před výkonem, případně jejich rozdělení před výkon, během delší zátěže a po ní. Výzkum ukázal, že podání vyváženého elektrolytového roztoku před výkonem může pomoci lépe udržet rovnováhu vody a iontů během následné dlouhodobé zátěže. To ale neznamená, že každý kůň musí dostat elektrolyty před každým tréninkem. U koně, který se během krátké práce téměř nepotí, není taková suplementace zpravidla opodstatněná.

Jak poznat, že je potřeba řešit elektrolyty?

Nejdůležitějším ukazatelem je množství a charakter pocení. Pokud je kůň po práci výrazně zpocený, pracoval dlouho nebo intenzivně, případně pracoval v horkém a vlhkém prostředí, je potřeba věnovat hydrataci a elektrolytům větší pozornost. Naopak není vhodné používat elektrolyty jako automatickou odpověď na každý pokles výkonu nebo únavu. Za horší výkonností může být celá řada jiných příčin – od nedostatečného příjmu energie a vody přes nevhodně nastavenou krmnou dávku až po zdravotní problém. Elektrolyty nejsou univerzálním „nakopávačem“. Jejich hlavní funkcí je pomoci nahradit ztráty vzniklé především pocením.

Závěr

Elektrolyty mají u koní své důležité místo, ale nemusí být automatickou součástí každého krmení. Pro koně v lehké práci, který se výrazně nepotí, je většinou důležitější správně sestavená krmná dávka, dostatek vody a odpovídající příjem soli. Potřeba cílené suplementace elektrolyty výrazně roste s množstvím potu – tedy především při intenzivní nebo dlouhotrvající práci, závodech a v horkém či vlhkém počasí. Nejdůležitější je proto vždy začít otázkou, kolik tekutin a elektrolytů můj kůň skutečně ztrácí? Teprve podle toho bychom měli rozhodovat, zda elektrolyty potřebuje, v jakém množství a kdy je vhodné je podat.

Zdroje:

Lindinger, M. I. (2022). Oral Electrolyte and Water Supplementation in Horses. Veterinary Sciences, 9(11), 626.

Lindinger, M. I., & Waller, A. P. (2021). Pre-loading large volume oral electrolytes: tracing fluid and ion fluxes in horses during rest, exercise and recovery. Journal of Physiology.

Lindinger, M. I., et al. (2025). A Meta-Analysis on Quantitative Sodium, Potassium and Chloride Metabolism in Horses and Ponies. Animals, 15(2), 191.

Sweat fluid and ion losses in horses during training and competition in cool vs. hot ambient conditions: implications for ion supplementation.

Sweating. Fluid and ion losses and replacement.