Lze řešit nedostatek sena přidáním slámy?
Ing. Lucie Humeni
Nedostatek sena je letos opět velmi diskutovaným tématem. V některých oblastech je obtížnější kvalitní seno sehnat a jeho cena může být pro majitele koní výrazně vyšší než v běžných letech. Přirozeně proto vzniká otázka, zda lze množství sena v krmné dávce nějakým způsobem snížit a část nahradit jiným objemným krmivem.
Jednou z možností, která se v této souvislosti nabízí, je sláma. Její použití ale vyžaduje určitou opatrnost. Sláma není plnohodnotnou náhradou sena. Má sice vysoký obsah vlákniny a může prodloužit dobu příjmu krmiva, ale ve srovnání se senem obsahuje méně energie, bílkovin a dalších živin. U některých koní proto může být vhodným doplňkem krmné dávky, nikoli však řešením, kterým bychom seno jednoduše nahradili.
Seno je stále základem krmné dávky
Kůň je býložravec přizpůsobený dlouhodobému příjmu objemných krmiv. Dostatek vlákniny je důležitý nejen z hlediska přísunu živin, ale také pro správnou funkci trávicího traktu a přirozené chování při příjmu potravy. Seno přitom není pouze zdrojem vlákniny. Jeho nutriční hodnota závisí na druhu porostu, botanickém složení, termínu sklizně a způsobu konzervace. Mladší, včas sklizené seno bývá zpravidla bohatší na bílkoviny a lépe stravitelné než pozdě sklizené, silně vyzrálé seno. Z tohoto důvodu nelze všechna sena z hlediska krmné hodnoty označit za stejná. Orientačně může mít luční nebo travní seno přibližně 7–13 % hrubého proteinu v sušině, zatímco kvalitní vojtěškové nebo jetelové seno může obsahovat přibližně 12 - 18 % a někdy i více. Rozdíly mezi jednotlivými ,,loukami‘‘ jsou ale značné, a pokud potřebujeme krmnou dávku přesně vybalancovat, bylo by nejlepší vycházet z laboratorního rozboru.
Použití slámy
Sláma má ve srovnání se senem velmi vysoký podíl strukturální vlákniny a nízkou hodnotu energie i proteinu. Neznamená to však, že sláma nemá žádnou nutriční hodnotu. Obsahuje vlákninu, kterou může kůň částečně fermentovat v tlustém střevě, a zároveň může prodloužit dobu příjmu krmiva. Její význam je ale ve srovnání se senem výrazně více „objemový“ než nutriční. Právě nízká energetická hodnota je důvodem, proč může být sláma zajímavá například pro koně se sklonem k nadváze. Výzkum na koních ukázal, že při nahrazení části travního objemného krmiva pšeničnou slámou se prodloužila doba příjmu krmiva a snížil se příjem energie.
Která sláma se používá ke krmení a která spíše ke stlaní?
Tady je vhodné rozlišit krmnou slámu a slámu určenou především jako podestýlku. V české praxi se ke krmení koní můžeme setkat především s kvalitní ovesnou slámou. Bývá měkčí, obsahuje více jemných částí a koně ji často dobře přijímají.
Pšeničná sláma se u nás používá především jako podestýlka. Odborná literatura sice popisuje i její využití jako částečné náhrady sena, takže nelze tvrdit, že je pro koně obecně nepoživatelná. Avšak jako hlavní krmnou slámu bych ji nedoporučovala.
Ječná sláma se rovněž používá především ke stlaní. U některých typů může být problémem větší množství osin, které jsou ostré a mohou mechanicky poranit dutinu ústní. Proto bych ji jako běžnou krmnou slámu pro koně také nevolila.
Pšeničná, ječná a ovesná sláma jsou všechny tradičními typy obilné slámy používané v chovu koní jako podestýlka. Pšeničná je velmi běžná, ječná může být problematická kvůli osinám a ovesná bývá z krmivářského pohledu nejkvalitnější.
Jak je od sebe poznáme?
Ovesná sláma bývá světle zlatá, měkčí a obsahuje více jemných částí.
Pšeničná sláma bývá typicky delší, tvrdší a stébelnatá, často světle žlutá až zlatavá. V praxi je velmi běžnou podestýlkou.
Ječná sláma může být podobná pšeničné, ale charakteristické mohou být především osiny.
Samotná barva ale není dostatečným ukazatelem kvality. Sláma určená ke krmení musí být suchá, čistá, bez plísně, zatuchlého zápachu a nadměrného množství prachu.
Kolik slámy může kůň přijmout?
U koně o hmotnosti 500 kg lze kvalitní slámu využít jako částečnou součást krmné dávky, přičemž u ovesné slámy lze prakticky počítat přibližně s 2–3 kg denně. Vyšší množství však již významně snižuje nutriční hodnotu krmné dávky, protože sláma obsahuje ve srovnání se senem méně energie a bílkovin a více obtížně stravitelné vlákniny. Pokud je kůň ustájený na pšeničné slámě, je nutné počítat i s množstvím, které zkonzumuje z podestýlky – zejména při nedostatku sena může jít o další kilogramy denně. Tento příjem se včas složitě hodnotí.
Proč není vhodné krmit velké množství slámy?
Problémem při větším podílu slámy není její nízká výživná hodnota, nýbrž také to, že kůň má omezenou kapacitu příjmu krmiva. Sláma má vysoký obsah sušiny (okolo 88-92 %) a velký podíl obtížněji stravitelné strukturální vlákniny, takže může koně dobře „zaplnit“, ale aniž by mu současně dodala dostatek energie, bílkovin a dalších živin. Kůň tak nemusí pociťovat hlad, ale pokud sláma nahrazuje příliš velkou část sena, může dlouhodobě přijímat méně živin, než potřebuje k udržení tělesné kondice a dobrého zdravotního stavu.
Granulované seno může pomoci, ale nenahradí dlouhé stonky
Další možností při nedostatku sena je granulované seno nebo jiné zpracované krmivo z objemných krmiv. Z výživného hlediska může být takové krmivo velmi užitečné. Umožní doplnit vlákninu a živiny ze sena i v situaci, kdy nemáme dostatek klasického sena v balících. U koní s problémy se zuby může být dokonce nezbytné použít zpracovanou formu objemného krmiva. Je ale potřeba rozlišovat mezi nutriční hodnotou a fyzikální strukturou krmiva. Kůň nepotřebuje pouze určité množství vlákniny. Potřebuje také vlákninu v takové fyzikální struktuře, která mu umožní dostatečné žvýkání. Dlouhé stonky sena vyžadují více žvýkacích pohybů a prodlužují dobu příjmu krmiva. Granulované seno, zvláště pokud je rozmočené, může být velmi dobrým zdrojem vlákniny, ale není z hlediska žvýkání totéž jako klasické seno. Studie porovnávající dlouhé seno s vojtěškovými kostkami například prokázala kratší dobu příjmu a méně žvýkacích cyklů při krmení kostkami. Proto není ideálním řešením při nedostatku sena pouze „nahradit kilogramy sena kilogramy granulí“. Pokud to zdravotní stav koně umožňuje, je vhodné zachovat alespoň část dlouhé vlákniny.
Na závěr – jak tedy řešit nedostatek sena?
Pokud je sena v daném roce nedostatek, je důležité stále přemýšlet o krmné dávce jako o celku. Část sena může být u vhodných koní nahrazena kvalitní slámou, především u koní s nízkou energetickou potřebou. Ovesná sláma může být praktickou možností, pokud je čistá, suchá a kvalitní. Vhodným doplňkem může být také granulované seno či jiné krmivo z objemných krmiv. Nejlepší řešení tedy obvykle není hledat jednu surovinu, která seno úplně nahradí, ale vhodně zkombinovat dostupné zdroje objemného krmiva. Přitom bychom měli vždy sledovat nejen obsah živin, ale také fyzikální strukturu krmné dávky.
Zdroje:
BRINKMANN, J., et al. 2021. Straw as an Alternative to Grass Forage in Horses—Effects on Post-Prandial Metabolic Profile, Energy Intake, Behaviour and Gastric Ulceration. Animals. 2021, 11(8), 2373. DOI 10.3390/ani11082373.
JANSSON, A., et al. 2021. Straw as an Alternative to Grass Forage in Horses—Effects on Post Prandial Metabolic Profile, Energy Intake, Behaviour and Gastric Ulceration. Animals. 2021, 11(8), 2373. DOI 10.3390/ani11082373.
MÜLLER, C. E. 2018. Silage and haylage for horses. Grass and Forage Science. 2018, 73(4), 815–827. DOI 10.1111/gfs.12387.
PETZ, V., KHIAOSA-ARD, R., IBEN, C. a ZEBELI, Q. 2023. Changes in eating time, chewing activity and dust concentration in horses fed either alfalfa cubes or long-stem hay. Veterinary Medicine and Science. 2023, 9(3), 1154–1162. DOI 10.1002/vms3.1115.
PETZ, V., et al. 2024. Nutrient Composition and Feed Hygiene of Alfalfa, Comparison of Feed Intake and Selected Metabolic Parameters in Horses Fed Alfalfa Haylage, Alfalfa Hay or Meadow Hay. Animals. 2024, 14(6), 889. DOI 10.3390/ani14060889. NATIONAL RESEARCH COUNCIL. 2007. Nutrient Requirements of Horses. 6th rev. ed. Washington, D.C.: The National Academies Press. DOI 10.17226/11653.
NATIONAL RESEARCH COUNCIL. 2007. Nutrient Requirements of Horses. Washington, D.C.: The National Academies Press. Dostupné z: https://doi.org/10.17226/11653.
MSD VETERINARY MANUAL. Feeding Practices in Horses and Other Equids. Rahway: Merck & Co. [online]. [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://www.msdvetmanual.com/ BRITISH HORSE SOCIETY. Feeding Horses. [online]. [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://www.bhs.org.uk/
BRITISH HORSE SOCIETY. Bedding Types. [online]. [cit. 2026-09-30]. Dostupné z: https://www.bhs.org.uk/
UMASS AMHERST. Harvest Management for High Quality Alfalfa Hay. [online]. Amherst: University Massachusetts. [cit. 2026-09-30]. Dostupné https://www.umass.edu/agriculture-food-environment/crops-dairy-livestock-equine/fact sheets/harvest-management-for-high-quality-alfalfa-hay
O'REILLY, J. E., et al. 2022. The Hygienic Status of Different Forage Types for Horses—A Retrospective Study on Influencing Factors and Associations with Anamnestic Reports. Animals. 2022, 12(10), 1255. DOI 10.3390/ani12101255.
